Unikátní stopovací hra vytvořená na základě zápisků z kronik Ohrobce a Károva. Hledejte indicie na místech, kde se psala historie.
CHCI HRÁT
Na každé z deseti historických zastávek splňte úkol a zapište si k číslu písmeno do výsledné tajenky. Výsledek pošlete na hra@karov.cz a čekejte na virtuální dárek.
Přehled míst si můžete i vytisknout! Soubor je zde.
U Rybníků II 30, Ohrobec
N 49°56.50895', E 14°26.02212'
49.9418158N, 14.4337019E
„V malé kotlince na pravém břehu Vltavy od jejího toku vzdálena asi dva kilometry choulí se jako by chtíc ušetřena býti všeho zla malá vesnička naše – Ohrobec. Odnikud ji viděti až přijdeš téměř k samé, otevřou se ti brány zahrad pohled dovnitř. Stavba budov tvoří téměř věnec, jehož středem jsou dva rybníky, hořejší jest majetkem obce a dolejší u okresní silnice desíti podílníků. Mezi oběma rybníky jest obecní zahrada, u níž stojí kamenná zvonička s letopočtem 1868,“ píše se v naší kronice. Založení Československa 28. října 1918 zaznamenal kronikář jako den radosti a den svobody. Proto také obecní zastupitelstvo rozhodlo 5. dubna 1919 vysadit lípy svobody kolem zvoničky. To se slavnostně stalo 21. dubna 1919. Prastará zvonička je ostatně i ústředním motivem poměrně nedávno ustanoveného znaku Ohrobce. Zde je na modrém poli ještě žlutý lipový list a lilie.
ÚKOL: Ke 100. výročí založení Československa tu Ohrobec nedaleko zvoničky vysadil 28. října 2018 další lípu. Najdeš ji? Na pamětní desce u stromu najdi nad českými lvy drobným písmem psaný citát prezidenta Tomáše Garrigue Masaryka. Opiš písmeno, které je na čtrnácté pozici v tomto citátu.
U Rybníků II 30, Ohrobec
N 49°56.51373', E 14°26.07550'
49.9418956N, 14.4345917E
Co by byl Ohrobec bez našich dobrovolných hasičů! Stavba zbrojnice, na kterou koukáte, započala rukami dobrovolníků v říjnu 1972, vystřídalo se na ní 315 brigádníků. Hasičský sbor byl ale v Ohrobci založen ještě mnohem dříve a to 30. května 1926. V říjnu toho roku bojovníci s ohněm dostali slavnostně moderní pojízdnou motorovou stříkačku od smíchovské firmy Holeček. Podle ohrobecké kroniky je přišla na 35 337,90 Kč. První zásah přitom už měli v září, účastnili se záchranných prací. Dnešní stříkačku vozí hasičům Avia 21A Furgon, která byla počátkem roku 2009 převedena bezplatně z HZS Řevnice do Ohrobce. Na opravách auta strávili hasiči přes 250 hodin a utratili částku přes 17 tisíc korun, kterou zaplatili z vlastních kapes.
ÚKOL: Jaké písmeno je na dveřích garáže na druhé pozici?
V Dolích 9, Ohrobec
N 49°56.54750', E 14°25.87853'
49.9424583N, 14.4313089E
Ohrobecká kronika vzpomíná, jak v březnu 1945 havarovalo na pozemku pana Pařízka americké letadlo, pilot uhořel. Podle Anušky Zierové, rozené Pařízkové, letoun havaroval na poli v místech, kde je dnes ulice Oblouková. A syn jiného pamětníka z Károva nám zase uvedl, že místo pádu je ve čtverci mezi ulicemi Akátová, Károvská, V Sedlištích a Na Hřebenech. Tehdy dvacetiletému Julkovi Boháčkovi, synovi jedné z prvních károvských osadnic, se ale podařilo ze stroje odmontovat leteckou kameru a odnést ji. Druhý den ji hledali němečtí vojáci, hrozili smrtí tomu, u koho se prý najde. Mladý hrdina neprozradil. Kamera se dostala k českému vojsku až po válce. To ale nebyl jediný Julkův nebojácný čin. S kamarádem Bohuslavem Křehlíkem se 6. května na bicyklech vydali do Němci obsazených Dolních Břežan, aby podali ohrobeckým odbojářům zprávu o ústupu německých jednotek. Bohužel byli zastřeleni v místech naproti dnešnímu vchodu do „laserové“ budovy ELI v ulici 5. května v Dolních Břežanech, krutý čin připomíná pamětní deska na zdi domu. Tato pamětní deska, na kterou právě koukáte, připomíná smrt jiných dvou chatařů z Károva, Jiřího Doležala a Ferdinanda Kallasche. Ti zde zahynuli 9. května 1945, kdy přispěchali Ohrobci na pomoc. Strhla se zde totiž mela, když se Němci mstili za smrt osmi svých druhů a stříleli kulomety po všem, co se pohnulo.
O pádu letadla North American P-51D Mustang amerického kapitána Carla R. Alfreda jsme našli plno dalších zajímavostí, třeba že munice havarovaného stroje létala do okolí ještě dlouho po pádu, nebo že vrak letounu skončil na dvoře statku č.p. bývalého starosty pana Šafránka. Více si přečtěte třeba tady.
ÚKOL: Jaké je šesté písmeno citátu na pomníku?
V Dolích 32, Ohrobec
N 49°56.52793', E 14°25.67088'
49.9421322N, 14.4278481E
A to byl ten den, kdy k nám byl zaveden elektrický proud! Stalo se tak v roce 1917 díky montérům elektrárenské společnosti V. Kubelík z Michle. Zajímavostí je, že na Károv neproudila elektřina z Ohrobce, ale opačným směrem z Jarova. Kronika uvádí, že se o to zasadil jeden z prvních osadníků pan Murla, který měl chatu hned vedle hospody U Chmelů v dnešní Károvské ulici. V roce 1948 byl vztyčen mohutný ocelový stožár a 28. října 1949 zasvítilo Kárově první světlo, postupem času bylo k proudu připojeno 200 obydlí. Vy ale nyní stojíte u betonového sloupu elektrického vedení, který je z roku 1965 a je napojen na síť sahající jako pavučina až do svého středu v rozvodně Chodov. Jděte po cestě dál a držte se vpravo. U domu cesta začne stoupat až na Károv.
ÚKOL: Vstupte do křoví a pořádně sloup prohlédněte. Asi ve dvoumetrové výšce je výrobní štítek. Najděte název závodu (města), kde byl sloup vyroben. Jaké písmeno je v názvu města třetí odzadu?
Na Hřebenech 518, Ohrobec
N 49°56.77355', E 14°25.23507'
49.9462258N, 14.4205844E
Víte, že Károv měl své vlastní koupaliště a v zimě kluziště? Ano, v místech, které je nyní ukryto ve zdejších soukromých zahradách za vysokým dřevěným plotem. Pokud se podíváte skrz plaňky pozorně, spatříte obrysy obdélníkového rybníčku. Vodní nádrž Nový Károv na křižovatce dnešních ulic Akátová a Na hřebenu byla vybudována brigádníky v letech 1965 až 1967 a od začátku dělala problémy – hráz protékala a dno se muselo odbahňovat. Přesto několik let sloužila k radosti místních i zvolských obyvatel. Na těchto místech stávala i vůbec první obecní studna na Kárově s hloubkou 20 metrů. Spodní vody nebylo na Kárově nikdy dost, místní kronika vzpomíná velmi často na suché roky, kdy se sem voda musela dovážet v cisternách.
ÚKOL: Souřadnice vás zavedly přímo ke sloupku lampy. Na něm najděte malou bílou nálepku. Jakým písmenem začíná jméno společnosti psané tučným velkým písmem?
K Lesíčku 361, Ohrobec
N 49°56.96772', E 14°24.92367'
49.9494619N, 14.4153944E
Zahrádkáři a loutkáři, to byly dvě nerozlučné party nadšenců, které od počátků zdejší osady Károv budili nadšení místních obyvatel. Koukáte na domek zahrádkářského svazu, který zde stojí už od poloviny padesátých let, stejně jako nedaleké dětské hřiště zbudované v dubnu 1954. Ta velká budova vpravo je dnes sídlem cateringové firmy, ale ještě před několika lety tu vládl čilý hospodský ruch. Budova byla postavena v roce 1967 a tehdy zde měli pevnou střechu nad hlavou i károvští loutkáři, kteří do té doby hráli v sále hospody U Chmelů na hlavní silnici a ještě předtím v hospodě U Sekerů a také v osadě Korsiko. Kronika vzpomíná na jejich první vystoupení z 25. března 1945 během nacistické okupace: uprostřed hry se ozvaly sirény a směrem od Prahy mohutné výbuchy. Letecké bomby zasáhly továrny ve Vysočanech, chlapi naskákali na náklaďák místního osadníka a odjeli pomáhat. Děti si na Kašpárka musely počkat na jindy, loutkové divadlo bylo během války ilegální činností a mnoho her se odehrávalo potajmu na zahradách. Vzpomínku si zaslouží ti nejzasloužilejší loutkáři: Šulík, Červ, Smutný, Ferenc, Chmela, Pavláskovi, Vonkovi, Maxovi, Chroustovi a dámy Malá a Šindlerová.
ÚKOL: V prosklené vitrínce visí plakát s reklamou na časopis. Jak se magazín jmenuje? Jaké písmeno je na páté pozici jeho názvu?
Károvská 42, Ohrobec
N 49°56.91022', E 14°24.66908'
49.9485036N, 14.4111514E
Károv měl už od svého založení v třicátých letech několik hospod, které většinou vznikly z přístřešků a teras zdejších osadníků. První kvelb pana Petráka byl u hlavní cesty do Ohrobce, jeho slávu však později převzala hospoda U Maňasů nedaleko dnešního hřiště ve Spojovací ulici. „Maňasku“ si pamětníci s úsměvem na tváři vybavují dodnes. Přibližně do padesátých stál kiosek U Škarků v osadě Korsiko na konci Jarovské ulice. V roce 1967 pak brigádníci v rámci akce Z dokončili touženou restauraci vedle dětského hřiště v ulici K Lesíčku. Zde donedávna fungovala pizzerie. Nyní ale stojíte na zastávce autobusu, kde máte hezký výhled na historii - když se podíváte na dům s číslem 42 naproti, spatříte nalevo i nízkou stavbu. Na jejích základech stával sál nejdéle sloužící károvské hospody U Chmelů, kde pan Bohumír Chmela už v roce 1949 postavil jeviště pro károvské loutkáře, tančilo se tu, zpívalo a pilo pivo. Od roku 1952 se místu říkalo Osvětová jizba, promítaly se tu filmy, půjčovaly knihy, scházely se zde členky károvské pobočky Českého červeného kříže. Ruch zde utichl až někdy po roce 1973 po zprovoznění nové restaurace, sálu a knihovny v ulici K Lesíčku. O dva domy svměrem k Ohrobci je hranatý dům s číslem popisným 53. Zde fungoval obchod Jednoty a odtud také 27. září 1965 odvezl vůbec první školní autobus děti do školky ve Zvoli.
ÚKOL: Podívej se na jízdní řád na zastávce autobusu. Najdi, kam jede úplně první ranní spoj v pracovní dny. Jaké je poslední písmeno názvu konečné stanice?
Jarovská 96, Ohrobec
N 49°56.71790', E 14°24.65393'
49.9452983N, 14.4108989E
Když první osadníci vystoupali prudký svah nad nádražíčkem na Jarově, psal se rok 1930. Ocitli se zde, na kraji lesa, který lemovala rozlehlá louka plná konikleců a jalovců, z lesa prý vylétávali bažanti a pásli se tam srnci. Kam až oko dohlédlo, byla jen pláň. U polní cesty stavěl pan Petrák svůj domek, brzy tam vznikla vůbec první hospoda, na vývěsní štít dal ceduli Na Kárově a dal tak celé zdejší osadě název. Další osadníci se přidávali. Ze tří původních chat se stalo celé rekreační středisko. Chaty, které tu stojí, patří k nejstarším na Kárově. Místu se říkalo Na Korsiku. V dolním rohu oplocené zahrady je loučka, kde stával slavný trampský kiosek U Škarků, který v roce 1939 vybudoval osadník Standa Škarka. O rok později zde byl 13. července 1940 založen zahrádkářský spolek, vůbec nejslavnější organizace Károva. Původně měl 20 členů, v roce 1960 už ale 200. Ale to už se zahrádkáři scházeli jinde.
ÚKOL: Na štítu jedné z chatiček je pověšený bílý dopravní prostředek. Jak nejjednodušeji se mu říká? Jaké je písmeno přesně uprostřed tohoto slova?
9 POMNÍK OBĚTEM 2. SVĚTOVÉ VÁLKY
Károvská 188, Dolní Břežany – Zálepy
N 49°56.96375', E 14°24.38423'
49.9493958N, 14.4064039E
Pomník místním obětem druhé světové války, na který právě koukáte, a jenž je trochu nedůstojně ukrytý ve křoví, připomíná i jedno slavné károvské jméno: Áďu Šternera. Byl to kamarád Julka Boháčka, dalšího neúnavného mladého bojovníka proti nacistickým okupantům, kterého připomíná jiné naše zastavení v Ohrobci. Společně pracovali v Hloubětíně v továrně na tiskařské stroje, tu však Němci za války proměnili ve výrobnu kulometů. Tajně z továrny pašovali části zbraní a ukrývali je na Kárově. Bohužel však Šternera načapala německá hlídka, chvíli se schovával v nedaleké osadě Korsiko, ale nakonec se v obavách o matku a sestru sám udal. Nakonec ho v kiosku U Škarků v osadě vyslýchali, kde kulomety zakopal a kdo mu pomáhal, ale nic neprozradil. Ani když ho mučili v pankrácké věznici, kde nakonec hrdinně skonal.
ÚKOL: Přečtěte úvodní nápis na desce pomníku. Jaké je písmeno je třetí odzadu?
Ztracená 177, Dolní Břežany – Zálepy
N 49°57.00717', E 14°24.12640'
49.9501194N, 14.4021067E
Stojíte uprostřed osady, kterou založili v roce 1936 typografové z Prahy, proto se jí také říkalo osada Typografů. Typografové se zabývali vymýšlením písma, často také pracovali jako sazeči v tiskárnách. Ač byla osada malá, měla hned tři volejbalové hřiště! Volejbal a nohejbal byl v károvských osadách hodně oblíbený, hřiště dodnes najdete třeba i v osadě Gigant (někdy uváděná jako Na Zálepách) na kopci v Károvské ulici, další hřiště bylo v osadě Ztracenci na konci ulice U Lesa. Pokud byste šli po této cestě dál do lesa směrem k Jarovu, po chvíli se cesta začne příkře svažovat po kamenité serpentině. Cestě se říká Virlovka, v mapách je mylně uvedená jako Vyrlovka. Je to na paměť montéra z Prahy Josefa Virla, který měl na Kárově chatu. Když šel vzhůru do svého příbytku, střelil ho v roce 1936 do zátylku šílený student. To samé udělal později i dívce v Břežanském údolí. Nakonec spáchal sebevraždu. Této děsivé epizodě Károva se věnuje i díl „Černá rukavice“ seriálu Hříšní lidé města pražského. Akorát z montéra Virla udělal scénarista houbaře a ze studenta jménem Péro zase libozvučnějšího Pírka.
ÚKOL: Na staré rozpadlé kůlně najděte červenou ceduli. Jaké písmeno je na čtvrté pozici?
MÁTE TAJENKU S DESETI PÍSMENY? Pošlete ji na hra@karov.cz a dostanete zpět e-mailem malý dárek jako poděkování a vzpomínku na hru. Děkujeme za vaší účast!